Drak to prohrál s Michalem! Kázání J.Š. z 2.9. 2018 (14. neděle po Trojici)

Zj 12, 7 – 10      (1. čtení: Zj 12, 1–8)

 

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.“

 

I.

Sestry a bratři,

přiznám se, že na právě přečtený text bych za jiných okolností asi nerad kázal. Asi i proto, že celá kniha Zjevení, na mě stále působí jaksi cize, vzdáleně, chaoticky, pohádkově. Tento oddíl o ženě oděné sluncem a boji na nebi nevyjímaje. (A to i přesto, že jsem si o ni leccos přečetl.)

Snad to souvisí i s tím, že byla psána nejen v jiném čase, ale i v jiné situaci, než ve které se dnes nacházíme. V situaci, kdy její čtenáři zažívali velkou vnitřní nejistotu, protože slábla jejich víra a sílilo vnější ohrožení. To se projevovalo vlivem cizích nauk, to se projevovalo krutým pronásledováním římskou politickou mocí, to se projevovalo utrpením mnohých křesťanů. Do oné situace mělo zaznít slovo: boj se zlem je již Bohem vyhrán! Čas se naplnil, teď jde o to vydržet do konce! Jan dodává svým pronásledovaných a vnitřně znejistělým posluchačům odvahu. Odvahu vnitřně nezakolísat v důvěře v Krista, ve svém nitru ho nezradit a nedat se na stranu zla. Nestávat se zlým.

Vybral jsem oddíl proto, že k nám jeho slova promlouvala každý den na táboře v Křížlicích, kam jsme s dětmi z vršovického a našeho sboru odjeli před týdnem a odkud jsme se včera vrátili. Měli jsme tam „táborovou hymnu“, zpívali jsme ji každý večer a ráno, a tato píseň se tímto textem inspirovala.

Je to píseň Svatopluka Karáska „Boj na nebi“. Píseň vznikla v r. 1971¹, v době, která ostatně také pro mnohé nejen křesťany znamenala ohrožení jistoty toho, že boj nad zlem je Bohem vyhrán. V politické oblasti přituhovalo, mnozí se této situaci přizpůsobovali, mnohým se zdálo, že vzájemná nelaskavost sílí.

Ztráta nelaskavosti mezi lidmi a zápas proti ní – to bylo téma celotáborové hry. Ne snad hned proti zlu, ale proti nelaskavosti mezi lidmi navzájem. Děti se jednak učily různá kouzla: tak jako Harry Potter. Snažili jsme se dětem ovšem nějak předat, že ten hlavní boj proti nelaskavosti je již vybojován. Že se máme spoléhat na to, že Ježíš je na naší straně, že jedině Bůh nám pomáhá ty naše každodenní zápasy vyhrávat. Harry Potter bojoval proti zlu kouzly, která se učil z čarovných knih. Ale vítězil hlavně silou lásky a ryzostí své osobnosti. A tak i my bojujeme proti nelaskavosti svou důvěrou v Boha a tou knihou kouzel, kterou máme, totiž biblí. V níž nacházíme příběhy, které nás v zápase o laskavost mezi lidmi a ve světě, mohou okouzlit, inspirovat a jimiž my můžeme okouzlovat svět. Četli jsme si o Ježíšovi, četli jsme jeho podobenství, ale tato slova ne. Ta zaznívala jakoby v pozadí při zpěvu. Byť by dětem vlastně nemusela být zas až tak vzdálená. Dětský svět je často plný takovýchto mytologických obrazů.

Ohnivý drak, který chce pohltit ženu oděnou sluncem. Drak, který je zde propojen s postavou ďábla, je andělem sražen z nebe na zem. Ten anděl se jmenuje Michael. Michael hrál v náboženských představách židů důležitou roli: věřilo se, že jako strážný anděl je při ruce Hospodinu, chrání zbožné, bojuje proti zlým silám. I v křesťanské tradici hrál důležitou roli a byl považován za ochranáře křesťanských vojsk a ten kdo bojuje proti bludným naukám. V umění je právě i na základě tohoto místa zobrazován s drakem.

Vzhledem k tomu, jaké škody napáchala křesťanská církev a církve při obojích za prosazení pravé víry, resp. při boji proti skutečně či domněle bludným naukám, budeme asi k takovýmto představám zdrženliví.

 

II.

Hlavním poselstvím, které za těmito slovy stojí zní a je stále platné: Zlo ztratilo svou poslední moc. Zlo bylo poraženo, prohrálo. Odvěká bitva dobra a zla je již rozhodnuta a jejím vítězem je Bůh. To je jedna z hlavních myšlenek tohoto fantazijního, pohádkového náboženského obrazu. Zápasit o to, aby bylo zlo ve své hloubce, ve své poslední moci, poraženo, nemusíme. To vše pro nás a za nás učinil Kristus. Zlo ztratilo svou poslední moc, není přítomno „v nebi“.

Ale na zemi řádí dál. Člověk sice do posledního důsledku nedokáže vysvětlit, proč zde stále ještě řádí, proč moc zla, moc nelaskavosti, není v našem světě viditelněji poražena. A také to nikdy nevysvětlí, byť se o to stále asi bude pokoušet.

Na člověku je úkol: s tím zlem se „rvát“. Bojovat. Boj či zápas znamená nejen vojenský ozbrojený či obecně násilný střet. Ale také intenzivní úsilí o dosažení nějakého pozitivního cílového stavu, nebo o přemožení někoho či něčeho, co tomuto cíli brání. Cílem toho Božího zápasu je spasení, moc Boží království. Židokřesťanská tradice je s bojem úzce spojena. Ostatně již jméno Izrael znamená: Bůh bojuje.

V bibli najdeme dost míst, kde ten Boží boj se zlem má velmi temné rysy. Stejně jako boj Božího lidu proti těm, kteří se Bohu protiví. A mnozí se v církevních dějinách těmi místy inspirovali v ozbrojeném a násilném zápase proti těm, o nichž věřili, že jsou zlí a proti Bohu. Kristus však nastavil nová pravidla toho duchovního boje: již nikdy zbraněmi a mocí zákona (např. zákonodárstvím trestajícím rouhání). Ale tou hlavní zbraní je víra, důvěra a zní vyplývající láska.

Ten hlavní křesťanský zápas je nejdříve zápas v nitru. Věřit, že – slovy písně Sváti Karáska – Ježíš je na naší straně, že s Kristem ten drak „prohrál na poušti svůj boj na zemi“. Ten hlavní křesťanský zápas je také o to, abych vyznával, že to zlé bývá i ve mně a že ten „svůj boj často prohrávám“. A že třeba se zlo ve světě nebude připisovat hlavně a především těm druhým.

Víra, že ten zlý byl již poražen, a to, že spasení a Boží království se přiblížilo v Kristu je základem úspěchu všech našich životních zápasů. Ať těch velkých, ať těch malých. Byť se někdy zvnějšku či i nám může zdát, že boj je prohrán. Duch svatý však za nás bojuje, aby nás včas ujistil o své blízkosti ve všech životních bouřích. Díky Bohu nemůžeme být přemoženi zlem, ale můžeme zlo přemáhat dobrem. Amen.